|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Izotopy olova a olovo 210 v recentních galenitech dolnoslezské pánve
Čurda, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Plášil, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá izotopickým složením olova a olovem 210 v recentních galenitech z hořících odvalů po těžbě černého uhlí v dolnoslezské pánvi. Studovanými lokalitami byly odvaly v Radvanicích, Markoušovicích a Rybníčku, odkud byly k dispozici vzorky galenitů, uhlí a vypálených hornin. Pro stanovení izotopového složení byla použita hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP - MS). Hmotnostní aktivita 210 Pb v galenitech byla změřena na gama - spektrometru SILAR a vliv radioaktivity na krystalové mřížky galenitů byl stanoven pomocí modifikovaného Williamson - Hallova grafu, který byl zhotoven z pořízených rentgenometrických dat. Hodnoty izotopových poměrů v galenitech se pohybovaly pro 207 Pb/206 Pb = 0,8402 až 0,8435 a pro 208 Pb/206 Pb = 2,0663 až 2,0836. Průměrné hodnoty v uhlí byly naměřeny pro 207 Pb/206 Pb = 0,8312 a 208 Pb/206 Pb = 2,0421. Na základě těchto izotopových poměrů bylo zjištěno, že při hoření uhlí a následné krystalizaci galenitů z horkých plynů nedochází k izotopové frakcionaci. Hmotnostní aktivita 210 Pb se v galenitech pohybovala od 135 ± 9 Bq/g do 714 ± 22 Bq/g. Radioaktivita galenitů způsobuje vznik mikrodeformací v krystalové struktuře, která se projevuje zvýšeným mikronapětím v krystalové mřížce. Míra tohoto napětí je závislá na době, po kterou...
|
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
host ::
RSS.